Naše nejlepší předsvatební rozhodnutí (kromě výběru životního partnera)

Svatbu jsme začali organizovat záhy po zasnoubení v lednu 2016 (Manžel: „ja som nevedel že sme to hneď začali organizovať“, „Manželka: ano, já vím, žes to nevěděl ;)“ ). I když jsme postupovali systematicky, poslední dva měsíce, neřku-li poslední dva týdny nám daly opravdu zabrat. Kdybyste mě v té době potkali, určitě bych vám radila nikoho na svatbu nezvat, vzít se na úřadě a peníze vrazit raději do cestování (Manžel: „nebo do bytu“).

Chtěli jsme, aby hosté měli ke svatbě základní informace, tak jsme pro ně založili na facebooku skupinu a doplnili ji tématickým obrázkem, který shrnoval naše předsvatební pocity (Manžel: „I like“)

My jsme to nakonec zvládli a soudě dle vlastního pocitu „Nejlepší den v životě“ a ohlasů svatebních hostů „úžasná atmosféra“, „dojali jste mě…“,  „krásná místa“, „bezchybná organizace“, „Vaše svatba je krásnější než moje vlastní“ (dobře tady trochu přeháním, tohle nám nikdo neřekl), se nám par věcí povedlo:

1) Vzít si týden před svatbou dovolenou

Jelikož jsme si svatbu organizovali sami, a otravností, které bylo třeba vyřídit / rozhodnout před svatbou neúprosně přibývalo, potřebovali jsme být co nejvíc flexibilní, a to nám ty dny „volna“ umožnily.
Pokud tedy chcete uspořádat svatbu za dva týdny, a máte vyřízeny formality na úřadě, tak to půjde, věřte mi. Všechno důležité se totiž řeší v té době.

2) Ještě lepší rozhodnutí ale bylo…Odjet na víkend před svatbou pryč

My jsme se vydali do Budapešti, naší oázy klidu a harmonie. I když jsme ještě během 7hodinové cesty ladili program pro hosty a další maličkosti (Manžel: „a nemali vytlačené lístky na vlak“, Manželka: „což se ukázalo jako problém, když cestujete dál než na Slovensko“), přímo na místě už jsme se ničím nezabývali a mohli se aspoň na 3 dny nadechnout, oslavit naše pětileté výročí a načerpat síly na poslední zápřah.

3) Uspořádat svatbu na místech, ke kterým máme citové pouto

Nejsme z Prahy ani z Roztok, ale začátky našeho vztahu jsou s těmi místy úzce spojeny. V Praze jsme se potkali, v Roztokách na Levém Hradci jsme byli poprvé společně v kostele, do Medové kavárny chodíme prakticky už od dob jejího vzniku. Navíc všechno do sebe zapadalo a mohli jsme našim blízkým ukázat místa, o kterých jsme jim dosud jen vyprávěli.

4) Dát na svoji intuici

Nerada nakupuji, ale když už se náhodou ocitnu v obchodech, řídím se heslem „I see it, I love it, I buy it“ (Uvidím to, líbí se mi to, kupuji to). Zmínil se kdysi někdo o pěkném místě na svatební oslavu? Zavolejte tam. Líbí se vám, jak na vánočních trzích hraje kvarteto? Vezměte si vizitku a napište jim.

Během plánování svatby jsem se nedívala na svatební blogy (Manžel: „to nie je pravda“) , a jsem za to moc ráda, protože cokoliv co uvidíte, vás začne nahlodávat otázkami, jestli byste to neměla zakomponovat do vlastní svatby. Odpověď je „Ne, neměla“.  K tomu se ale pojí další bod:

5) Nenechte si to vzít

Když nám začal narůstat rozpočet, začali jsme přemýšlet, jestli jsou kvarteto (moje srdcovka) nebo historická karosa (Matúšova) opravdu nutné. Zpětně ale můžu zhodnotit, že bez těchto dvou složek, na kterých nám velmi záleželo, by to nebylo ono.

Filmové melodie v podání smyčcového kvarteta naplnily kostel romantickou atmosférou a první tanec v altánku obklopeném snad celou Prahou byl naprosto dokonalý a nezapomenutelný. Historická karosa nejen elegantně vyřešila přesuny hostů i novomanželů, ale byla i vděčným objektem pro focení i ostatní účastníky silničního provozu, kteří nám nadšeně mávali.

6) Neváhejte změnit dodavatele i krátce před svatbou

Když jsme začali hledat místo na oslavu, měla jsem už vyhlídnutý hezký hotel za Prahou. Bohužel komunikace z jejich strany byla natolik vlažná, že štěstí bylo na naší straně, když to nakonec neklaplo. Na druhém místě, které jsme navštívili, na naši prosbu o kalkulaci reagovali až po několika týdnech s tím, že se nám ozvou později. Neozvali.

Nakonec jsem si vzpomněla na Letenský zámeček, kde jsme pořádali akci z bývalé práce. Jedna kolegyně mi tam před lety jen tak mezi řečí řekla, že tohle místo je perfektní pro svatbu. Poslechla jsem intuici a zavolala tam. Koordinátorka hned po telefonu potvrdila termín. Po celou dobu probíhala rychlá, profesionální a bezproblémová komunikace, která vyústila v dokonalý servis i během svatebního dne.

Tři týdny před svatbou jsem se také rozhodla změnit floristku, která i přes moje urgence po několikáté nesplnila, co měla.  Zamířila jsem tedy do geograficky nejbližšího květinářství (Manžel: „50m od bytu“) v roztockém Studio Flores, kde mi v rekordním čase splnili vše a navíc i překvapili vlastní kreativitou a detaily.

Poučení? I když se vás před svatbou všude snaží přesvědčit, že pokud nebudete mít rezervovány služby rok dopředu, je vše ztraceno, není to pravda. I velmi kvalitní dodavatelé najdete téměř na poslední chvíli. Možná nemají nejkrásnější fotky na Instagramu (Manžel: „a kto sa tam díva?“, Manželka: „všechny nevěsty“) a není o nich vidu ani slechu na hipsterských akcích (Manžel: „čo to je?“ Manželka: „to byly ty svatební veletrhy a design markety, na které jsme SPOLU chodili“)  a svatebních blozích, ale jsou stejně, ne-li víc kreativní a hlavně zkušení profesionálové.

7) Zapojte snoubence

Může se zdát, že organizace svatby je vyloženě dámská záležitost a úloha muže skončila žádostí o ruku (a ke štěstí stačí jen, aby se ženich na svatbu dostavil), ale když si svatbu organizujete bez pomoci zvenku, nezapomeňte zapojit toho, s kým chcete vytvořit tým pro život.
Obzvlášť v otázkách dopravy a alkoholu je radno milého zaúkolovat. Já osobně bych přesuny moc neřešila, poslala hostům adresu a kdo se dostaví, ten se dostaví (Manžel: „nikto sa nedostaví, Manželka: „My jsme přišli na všechny svatby, a nikdo nám dopravu nezajišťoval“). V otázce pití bych skončila u kávy.

Poslední dva týdny byly ke všemu tak hektické a náročné, že jsem to přestala zvládat a žezlo organizace převzal dobrovolně Matúš, který si to vzal jako bojový úkol s pracovním názvem „Let’s get the shit done“.

I když jsem věděla, že je Matúš schopný organizátor výletů, talentovaný, chytrý a ambiciózní muž, nevěděla jsem, že v době emocionálního vypětí, neztratí hlavu, ba právě naopak přijme to jako výzvu a zařídí vše, co je potřeba. Kdybychom měli koordinátorku, tak bude asi vše méně stresující, ale nedozvěděla bych se, jaké další skvělé vlastnosti muž mého života má.

Plánovali jsme hodně, ale ty momenty, které mi naprosto vyrazily dech, se stejně staly tak nějak mimochodem. O tom možná někdy příště.

V den svatby už to byla pohodička a my jsem si ji užili na 100 %. Autor fotografie: janhromadko.com